GENETICKÁ METODA ČTENÍ A PSANÍ

Žijeme v době informační exploze, v níž je čtení stále důležitější. S novými poznatky se dosud ještě v největší míře setkáváme prostřednictvím tištěného textu. Čtení je proto jednou z hlavních činností každého člověka v jeho cestě za poznáním. Každoročně vycházejí tisíce knih, statisíce odborných článků v časopisech a novinách, miliony propagačních tiskovin, dopisů a informací. Člověk našeho století by měl umět dobře a rychle číst. Dobré a rychlé čtení je závislé na metodě. Univerzální metodu, která by byla ideální při frontální výuce ve škole, asi nenajdeme. Každé dítě je jiné, jinak se vyvíjí a vždy určitá část žáků ve třídě bude při čtení z různých příčin selhávat.

Nejrozšířenější metodou, kterou všichni dobře známe, protože jsme jí sami prošli, je metoda analyticko-syntetická. Ta se stala od roku 1951 jedinou úředně schválenou a systematicky rozvíjenou metodou. Základem je zde slabika. Při slabikování potřebuje čtenář pro každý znak fixaci, s přibývajícími písmeny abecedy fixací stoupá a pomalejší čtenář ztrácí orientaci ve čteném textu. Žáci se učí najednou všechny čtyři tvary jednoho písmene (velké a malé tiskací, velké a malé psací) a tím dochází ke zbrždění čtení a u mnohých i ke ztrátě zájmu o čtení vůbec.

Ve školním roce 1995/1996 PhDr. Jarmila Wagnerová se souhlasem MŠMT ČR koncipovala projekt, jehož cílem bylo naučit číst žáky prvního ročníku genetickou metodou. Tato metoda je rovněž zvaná Kožíškova a již na začátku dvacátého století ji básník a učitel Josef Kožíšek vložil do své čítanky pro první třídu. Dítě se setkává v dnešní době s tištěným, ale i psaným textem denně. Mnoho dětí má možnost vidět i vyzkoušet si práci na počítači. Zrychlené tempo našeho života vede dítě k tomu, že se velmi brzy začíná zajímat o písmenka. Zaujmou ho především písmena jednoduchá, tedy hůlkové písmo. Velké tiskací písmo je pro dítě již v předškolním věku velmi zajímavé, dokáže ho napodobit. Proč toho tedy nevyužít i ve škole při získávání prvních čtenářských zkušeností?

Ve školním roce 2000/2001 naše škola zahájila výuku čtení pomocí genetické metody.

Zkušenosti s ní jsou velmi dobré. Metoda vychází z jednoduchosti a přirozenosti. Děti se učí nenásilnou formou, neodrazuje je hned od počátku nácvik dětem nic neříkajících slabik. Děti, které přichází do 1.třídy, pracují dle genetické metody minimálně 3 měsíce pouze s hůlkovým písmem. Tyto činnosti jsou pro ně velkou motivací. Brzy je to vede k tomu, že si samy dokáží vyhledávat, číst krátké jednoduché nápisy, slova, která hůlkovým písmem dokáží i samy zapsat. Děti neslabikují, ale od počátku čtou a od prvního kontaktu s textem prožívají jeho obsah.

V měsíci září se žáci seznamují pouze s velkými tiskacími písmeny. Vyvozují písmena podle jmen spolužáků, čtou a zapisují hůlkovým písmem. V době seznamování se s abecedou využíváme k zapamatování různé obrázky, fonetické hry, pexesa, čtení nápisů z karet, hry s písmeny, modelování velkých písmen, zápis písmen a slov na tabulky a pomůcky, které si žáci sami vyrobí. Hned v měsíci září děti vedeme k tvořivému psaní, kdy samy zapisují své myšlenky. Od samého počátku jsou do výuky zařazovány cviky na rozvoj sluchového vnímání, zejména na hláskový sklad a rozklad slova. Toto cvičení je prováděno celý školní rok – motivací k této činnosti slouží postavička MARŤÁNKA. Při čtení se postupuje od jednoslabičných slov, například otázka Co je to? L – E – S, P – E – S, N – O – S. Využívají se hry s písmeny, například: Kterou hlásku slyšíš na začátku slova? Kterou hlásku slyšíš na konci slova? Ťukej prstem hlásky ve slově. Nadiktuj mi, jak mám napsat toto slovo atd. Od začátku výuky jsou včleňovány do hodin různá dechová cvičení, provádí se gymnastika mluvidel. Ke čtení slov nikdy nepoužíváme slabiku. Děti vyhláskují a přečtou slovo najednou – J-Á-J-A a přečtou Jája.

Již v říjnu děti čtou krátká slova naráz, protože slovo již zrakem poznávají. Začíná se využívat první část čítanky Učíme se číst, kde jsou uvedeny pohádky velkými tiskacími písmeny. Po celou dobu práce s první částí čítanky uvolňujeme ruku kresebnými cviky a zapisováním hůlkovou abecedou.

V listopadu dokončujeme práci s první částí a přecházíme k nácviku malých tiskacích písmen, která ale nezapisujeme. Přechod ke čtení malými tiskacími písmeny je velice rychlý, protože žáci si většinu malých tiskacích písmen vyvodí od velkých tiskacích písmen. Nácvik psací abecedy začíná až v době, kdy již děti znají malá tiskací písmena (přibližně v prosinci). Ve druhém dílu čítanky jsou uvedeny dětem známé krátké pohádky, jako O Budulínkovi, O Karkulce, Neposlušná kůzlátka, Princ Bajaja a jiné. Složitější slova děti zpočátku „luští“, čímž se není třeba znepokojovat. Někteří žáci potřebují více času k přečtení delšího slova. Postupně získávají více čtenářských dovedností a rozšiřují si zrakové rozpětí, přirozenou cestou tak dospějí i k plynulému čtení.

Genetická metoda čtení pozitivně ovlivňuje výsledky učení a vztah ke čtení u všech dětí, tedy i u dětí se specifickými potřebami. V poslední době se stále více rozšiřuje do dalších škol a my jsme rádi, že touto metodou můžeme vyučovat i na naší škole. Genetická metoda si pozornost jistě zaslouží.

Za ZŠ a MŠ Chraštice Martina Joujová

     martina.joujova@zschrastice.cz